Rezavá armáda chce na Ukrajinu

© Кoláž: Hlas Ruska

Praha by ráda vyslala na Ukrajinu vojáky NATO, aby zabránili údajné ruské invazi. Sama má máslo na hlavě. Česká armáda je podle Aliance v tragickém stavu.

Česká republika se může hrdě nazývat sokolíkem Severoatlantické aliance. Praha podporovala všechna Alianční dobrodružství posledních let - bombardování a rozmělnění Svazové republiky Jugoslávie, vpád do Afghánistánu a Iráku, nastolení chaosu v Libyi a Sýrii. Čeští politici vždy chtěli stát v avantgardě západního bloku. Aby se zalíbili Washingtonu a Bruselu byli dokonce schopni rozmístit na českém území - za cenu konfrontace s Ruskem - americký protiraketový deštník.

Touhu být papežštější než papež se projevuje i dnes. Ukrajina balancuje nad hraně občanské války a definitivního rozpadu státu, a Česká republika jí ještě podráží nohy. Nejenže čeští politici agilně podporují vládu, která zčista jasna vznikla po únorovém převratu, dokonce podněcují vojenský blok, aby se s bodáky postavil proti Rusku.

Český prezident Miloš Zeman veřejně prohlásil, že by Severoatlantická aliance mohla na Ukrajině nasadit své síly. Měly by zabránit pokračování invaze ruských sil na západ. "V okamžiku, kdy by se Rusko rozhodlo rozšířit svoji teritoriální expanzi na východ Ukrajiny, přestává legrace, protože tím se spouští řetězová reakce. Tady bych se přimlouval nejenom pro co nejostřejší sankce Evropské unie, ale dokonce i pro vojenskou připravenost NATO například tím, že by vojska NATO vstoupila na ukrajinské území," sdělil Zeman v rozhlasovém pořadu Hovory z Lán.

Podle českého prezidenta by pokus o anexi východní části Ukrajiny znamenalo překročení červené linie a prosazoval by přísný trest pro Rusko. "Tady bych se skutečně změnil z holubice na člověka, který by volal po velmi tvrdých sankcích, protože to už by byla řetězová reakce, která by zasáhla na území svrchovaného státu ne té jeho části, která byla Chruščovem darována Ukrajině v roce 1954, ale té části, která si vydobyla samostatnost a je hodna této samostatnosti," prohlásil.

Prezidentům elán mírní předseda vlády Bohuslav Sobotka. Šéf českého vládního kabinetu se nechal slyšet, že Severoatlantická aliance by neměla riskovat válku s Ruskem kvůli Ukrajině. "Já si nemyslím, že by NATO mělo vysílat své jednotky na Ukrajinu. NATO by mělo vojensky reagovat pouze v situaci, že by byl napaden některý ze členských států NATO, popřípadě na základě rozhodnutí bezpečnostní rady Organizace spojených národů," uvedl Sobotka. Jak dodal, případný ozbrojený střet mezi Ruskem a Ukrajinou nespadá do alianční kompetence.

Sobotka možná ví, proč se brání nasazení vojáků členských států NATO proti Rusku - pokud by se mise zúčastnily české ozbrojené síly Rusové by je převálcovali raz dva. Ukazuje to alianční zpráva, kterou minulý týden přivezl do Prahy generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Podle českých médií není dokument skoupý na ostrá slova. Česká republika je sice dobrý spojenec, který úspěšně plní úkoly Aliance v zahraničí, ale s vlastní armádou má velké problémy.

Problém číslo jedna: obrana má díru v pokladně. Její rozpočet nejenže má daleko k slibovaným dvěma procentům HDP, ale stěží stačí na například na dostatečnou výzbroj. Investice do ozbrojených sil klesly od roku 2007 o celou čtvrtinu - z 55 na 42 miliard korun ročně.

Problém číslo dva: stav ozbrojených sil. Deset let po zavedení profesionální armády má podle tabulek sloužit 22 tisíc vojáků. Realita? Je jich méně než 20 tisíc. Podle alianční zprávy jsou nejvíce oslabené jednotky, které mají poskytovat podporu vojákům v první linii: dělostřelci, protivzdušná obrana nebo zásobovači. "Stav jednotek bojové podpory zůstává na kritické úrovni," píše NATO.

Problém číslo tři: neefektivní nákupy. Ačkoli v minulosti česká armáda s velkou pompou nakupovala v zahraničí vojenskou techniku, alianční experti neskrývají skepsi k účelnosti těchto nákupů. NATO, na rozdíl od Prahy, nechválí sporné pořízení transportérů Pandur ani letounů CASA, které mají problém s přepravou kontejnerů. Organizaci nenadchlo ani nákup lehkých obrněných vozů Iveco za bezmála čtyři miliardy korun. "Česká armáda nadále potřebuje modernizovat všechny své klíčové schopnosti," vzkazuje Severoatlantická aliance.

Tristní situaci české armády potvrdil v rozhovoru pro Rádio Impuls bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Podle jeho slov je situace opravdu vážná a české ozbrojené síly skutečně strádají. "Armáda nemá dokončené přezbrojovací programy, není dokončeno přezbrojení ručních zbraní, obrněnými transportéry, radary jsou na konci své životnosti - myslím si, že bychom mohli vyjmenovat skutečně jeden segment za druhý a vždycky bychom našli poměrně zásadní problém. Česká republika se musí rozhodnout, jak dál chce postupovat a přijmout nějaké zásadní rozhodnutí," míní Šedivý.

Zdroj: HLAS RUSKA