sobota 25. července 2009

Jak skládám úlohy?

Každého skladatele určitě inspiruje při tvorbě šachových problémů nějaká myšlenka.
Jak skládá úlohy vsetínský problemista Stanislav Juříček už vědí všichni.
A co inspiruje při tvorbě mne?
Je zajímavé, že většinou vůbec nic. Já jen tak sedím a dívám se na diagramy.
Někdy se dívám jen pár minut, jindy desítky minut anebo i desítky hodin! Jako začínajícímu autorovi se mi podařilo v roce 1999 při koukání na diagram č.10 vytvořit můj první rekordní problém (SH#146, Šachová skladba 12/1999). Zjistil jsem tenkrát, že to bude asi ta nejlepší cesta a tak jsem jen tak seděl a díval se na diagramy i v dalších letech!
Mohl bych zde uvést celou řadu diagramů, s nimiž jsem se během těch dlouhých let seznámil, ale vybral jsem nakonec jen tři docela zajímavé.

Skladaté P. Ivanič a A.H. Kniest uveřejnili v roce 1970 absolutní rekord v sériovém pomocném matu. Pamatuji se, že konkrétně na tento diagram jsem se díval asi 10 hodin, než došlo k závěrečné úpravě. Střelec na b1 bude krýt v závěru pole d3 a černý musí ještě provést tah 2.c3.
Pozor, SH#146 stále platí za rekordní. Jedná se o nejdelší známou úlohu ve které matuje bílý střelec! Řešení

Rekordní problém U. Heinonena nad kterým zůstává rozum stát. Sériový pomocný pat se samotným bílým králem, tedy minimálka. Zde jsem se nedíval již tak dlouho. Při pozorném přehrání řešení a zkoumání pozice jsem nakonec asi po 1 hodině přemístil jednoduše dámu na pole h6. Kolik šachových skladatelů se zde seznámilo s řešením? Určitě jich moc nebylo. Řešení

Sériový pomocný pat 74 tahem na jehož existenci mne upozornil až přítel Cornel Pacurar.
Zde to byla otázka opravdu jen 5 minut. Po odstranění pěšce na a3 a přidání jezdce na d4 vznikl po 44(!) letech nový rekord v sériovém pomocném patu s 12 kameny. Někdy mám takový pocit, že některé problémy čekají i desítky let, než se na ně vůbec někdo pozorně zadívá. Úprava podle SH=74.

neděle 12. července 2009

Nové světové rekordy v sériovém braní v online přenosu!!!

Na úvod mého článku chci ještě vysvětlit podmínku sériového braní, která je podle mého názoru zcela jasná a srozumitelná. Tahá jen bílý a posledním tahem v sérii bere černý kámen. Je to vlastně jen taková "malá skládanka". Již několik týdnů se zde tvoří online rekordy v sériovém braní, což je událost, ke které dochází maximálně jednou za 18 let! Měl jsem to velké štěstí, že kanadský skladatel Cornel Pacurar mi zaslal několik rekordních originálů. Jeho rekordy, šokovaly nejen mne, ale i skladatele po celém světě. Jeden z jeho nových objevů se zde již několik týdnů online pitvá!
Čtenáře bude určitě zajímat, jak nové rekordy vznikly. Měl jsem celý týden dovolenou a spoustu času na to, abych mohl hledět nerušeně dlouhé hodiny do šachovnice. Řeknu popravdě, že jsem musel projít stovky pozic, než vznikl rekordní osmikamenáč. Vzpomenu zde ještě zajímavou skutečnost, která se vznikem nových rekordů úzce souvisí. Jeden z členů týmu, Ivan Skoba nám zaslal již dříve schéma, které jsem 23.6.2009 obdržel dokonce od jednoho uživatele You Tube (viz diagram). Je zde proměněný černý střelec, ale dlouhých 32 tahů vedoucích k cíli.
Jistě si každý dovede představit, jak jsem tehdy netrpělivě kopíroval FEN notaci od gresach.
Při mých marných pokusech jsem si vzpomněl i na gresach a opět postavil schéma s proměněným střelcem na šachovnici. Byla to zrovna ta poslední ze stovek pozic, které jsem doposud prošel. Pak už nevím, ale jezdce jsem musel postavit na pole e5, odstranil střelce na h2 a sledoval bílého krále na e8. Duál na b5 jsem eliminoval kupodivu okamžitě přidáním jezdce na a3. Následovalo již jen překvapivé počítání tahů. Rekord s 9 kameny vznikl přidáním černého pěšce.

Je velmi pravděpodobné, že tato pozice by mohla být utajena klidně i desítky let, ale šestý smysl mi říká na nic nečekat a rychle publikovat! Nelze totiž vyloučit, že Jožka Koloběžka a Ferda Mravenec již mají naši stopu a časový náskok se ztenčil jen na několik hodin!


Zde jen pro informaci již vymazaný rekord Branka Koludrovice z roku 1991.

čtvrtek 2. července 2009

Rekordní sekvence tahů bez braní a tahu pěšcem!!!

V současné době pracuji na schématu, které nedávno opět velmi úspěšně použil Cornel Pacurar. Podařilo se mi doufám vytvořit nový délkový rekord v sekvenci tahů bez braní a tahu pěšcem. Pátral jsem v historii a nejdelší sekvence tahů bez braní v sériovém pomocném matu je zřejmě SH#38 z roku 1974, jehož autorem je Alexandr Atanasijevič. V Šachové skladbě č.87 IV/2005 byl uveřejněn rekordní SH#59 s proměněným materiálem za účelem absolutního rekordu, kde je sekvence za pomoci černých bělopolých střelců natáhnuta na neuvěřitelných 59 tahů! Vrátil jsem se opět po letech k této problematice a vytvořil sériový pomocný mat, ve kterém je sekvence tahů bez braní a tahu pěšcem 44 tahů! Není zde ani jeden proměněný kámen a úloha je ověřena počítačem.

Krátce k řešení. Černý provede sérii 45 tahů a po úspěšném absolvování této série, dá bílý jedním tahem mat! Řešitel může objevit rekordní sérii 44 tahů bez braní a z pozice je patrné, že černý pěšec také nemá šanci táhnout. Budu velmi rád, pokud někdo mé tvrzení vyvrátí a rozšíří tak moje obzory z oblasti problémového šachu.

Reaguji na zajímavý komentář, který vložil Cornel Pacurar. Zamyslel jsem se a umístil na blog nejdelší sériový pomocný mat, ve kterém je zpracována rekordní sekvence 44 tahů bez braní a tahu pěšcem. Naštěstí nemám vůbec žádný problém uveřejnit nový rekord okamžitě.

Poslední tah bílého byl Jfd8+! Nové rekordy vznikají neustále. Jen je důležité přijít s něčím novým.
Vyhrává pak většinou ten nejrychlejší a nejbystřejší!