Po vydařené úpravě problému D.H.Hersoma jsem se seznámil i s rekordním H#28 od B.Hegermanna. Řešení jsem neznal a problém nakonec úspěšně vyřešil.
Koncem devadesátých let byla má tvorba zaměřena převážně na dlouhé pomocné maty.
Ještě dnes jich mám v šuplíku plno. Při pokusu o překonání rekordního H#28 jsem dospěl k pozici, která splňovala podmínku H#29. Pozice byla ilegální, ale i přes tuto skutečnost mi nic nezabránilo tomu, abych odeslal dlouhý pomocný mat do Šachové skladby jako originál. U diagramu jsem uvedl pouze své jméno a autorské řešení.
K mému překvapení byl H#29 publikován v ŠS č.69/2000 s poznámkou, že se jedná o rekord!
Co je psáno, to je dáno a tak jsem také uvěřil. Popravdě řečeno se mi tomu ani moc bránit nechtělo. Když pak došlo i na telefonické gratulace, "nový rekord byl na světě"! Po nějaké době ale začaly chodit z Prahy dopisy s tím, že ilegální pozice byla odhalena. Velice pěkně však nový rekord tehdy okomentoval slovenský skladatel
Juraj Lörinc, když napsal, že pozice je čistě ilegální.
Co dodat k úsměvnému komentáři v
harmonii 86? Němečtí skladatelé, kteří jsou známí
svou důsledností, si totiž zřejmě ani nepřipustili možnost, že by mohl být na přelomu tisíciletí publikován nedopatřením rekordní pomocný mat s ilegální pozicí.
Redakce ŠS pak uvedla v č.73/2001 plné řešení doplněné poznámkou, jejímž autorem byl italský skladatel Luigi Vitale : "Tento problém mě zaměstnával několik dnů".
Fenomenální Luigi Vitale tehdy ocenil mou snahu a nic neprozradil, stejně tak jako redakce ŠS.
